Vážení účastníci konference Vodní cesty pro 21. století,
Dear participants of the confernce Inland navigation for the 21st century,
ještě jednou Vám děkujeme za účast i příspěvky ke zdárnému průběhu konference. Připravili jsme pro Vás shrnutí konference. Uvítáme Vaše případné připomínky a dotazy.
Níže naleznete ke stažení základní informace o rozvoji vodních cest v ČR a prezentace panelistů.
thank you for your participation and contributions to the successful conference. We have prepared a conference summary for you. We welcome your possible comments and questions.
Below you can download basic informations about waterways development in CZ and panelists' presentations.
Shrnutí Mezinárodní konference na Vltavě v Praze "Vodní cesty pro 21. století"
V pondělí 1.4.2019 se v Praze na lodi BOHEMIAN RHAPSODY konala mezinárodní konference na téma "Vodní cesty pro 21. století", kterou pořádalo Ředitelství vodních cest České republiky pod záštitou ministra dopravy a jíž se zúčastnilo více než 100 hostů a diskutujících z 8 členských zemí EU. Mezi diskutujícími byli představitelé Evropské komise, Centrální komise pro plavbu na Rýně, Evropského svazu rejdařů, ministerstev dopravy České republiky, Slovenska, Polska a Rakouska (zastoupeného organizací ViaDonau představující Rakouské ředitelství vodních cest), Ministerstva zahraničních věcí České republiky - jmenovitě jeho Excelence Tomáš Jan Podivínský, velvyslanec ČR ve Spolkové republice Německo a zástupci dalších významných národních a mezinárodních institucí v oblasti vodní dopravy, rejdaři, významné osobnosti z oblasti průmyslu a logistiky a v neposlední řadě rovněž členové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Konferenci zahájil první náměstek ministra dopravy ČR Ing. Tomáš Čoček, PhD., který ve svém zahajovacím proslovu zdůraznil, že rozvoj vodní dopravy je dlouhodobě jednou z hlavních priorit Ministerstva dopravy.
Stěžejními tématy prezentací a diskuzí bylo dosažení dobrého plavebního stavu - tedy jaké jsou požadavky na minimální parametry vodních cest splavněných zdymadly i na pouze regulovaných "přírodních" úsecích bez plavebních stupňů zařazených do transevropské dopravní sítě, požadavky na moderní dopravní infrastrukturu z hlediska její kapacity a šetrnosti k životnímu prostředí. Ve druhé části konference se diskutovalo o moderních inovačních trendech ve vodní dopravě, především o možnost využití alternativních bezemisních paliv a moderních logistických konceptů s cílem celkového snížení kamionové dopravy v centrech měst. V této souvislosti byla na konferenci představena například koncepce nových emisních standardů pro současná i budoucí říční plavidla, což je velmi důležité téma především pro naše hlavní město. K významným inovačním prvkům ve vodní dopravě neodmyslitelně patří říční informační systémy, o kterých byli účastníci konference zpraveni z úst nejpovolanějších - vedoucím odboru inovací a rozvoje rakouské státní společnosti ViaDonau, která je lídrem celoevropského projektu RIS COMEX zahrnujícího 13 zemí včetně České republiky. Smyslem a cílem tohoto významného počinu financovaného Evropskou komisí je dosažení vyšší plynulosti, efektivnosti a bezpečnosti vodní dopravy formou elektronické výměny informací mezi všemi účastníky dopravního procesu v měřítku celého koridoru a automatizace některých činností. V nejpokročilejším stadiu by měl RIS vést k zajištění například autonomního (bezposádkového) provozu plavidel.
Během intenzívní expertní diskuze bylo velmi často skloňováno téma institucionálního zajištění výstavby vodocestné infrastruktury (vodních cest, veřejných přístavů a přístavišť, servisních center, lodních výtahů, infrastruktury pro čerpání pohonných hmot včetně alternativních druhů paliva, apod) a s tím souvisejících zdrojů financování na národní a evropské úrovní - zejména financování z evropského nástroje Connecting Europe Facility.
Hlavní výsledky této diskuze jsou shrnuty v závěru této zprávy.
Konference sestávala ze dvou panelových diskusí:
Panelové diskuse č. 1 "Dobrý plavební stav vodních cest sítě TEN-T - cesta k vyššímu uplatnění vodní dopravy", kterou moderoval pan poslanec Martin Kolovratník, se zúčastnili:
- Kai Kempmann z Centrální komise pro plavbu na Rýně ze Štrasburku s prezentací na téma Good Navigation Status and Non-Road Mobile Machinery Regulation
- Bronislav Převrátil - ChartFerox Děčín - Význam vodní dopravy při přepravě výrobků (technologie na skladování a přepravu LNG)
- Lubomír Fojtů - Ředitelství vodních cest ČR - 100 let výstavby vodních cest v České republice a vize pro 21. století / 100 years of the development of the czech waterways and the vision for the 21st century
- Tomáš Jan Podivínský - velvyslanec ČR v SRN - Význam Labe a přístavních území v Hamburku pro mezinárodní dopravu zboží
- Przemysław Żukowski - Polské Ministerstvo pro námořní ekonomiku a říční dopravu - Perspectives for the development of inland waterway sector in Poland
- Silvia Csöböková - Slovenské Ministerstvo dopravy a výstavby - Prospects of the Slovak waterways
- Heiko Loroff - Generální ředitel Saských přístavů - Prospects of the European ports
- Pavel Santarius - Sdružení pro rozvoj Moravsko-Slezského kraje - TRANS TRITIA – Inland Waterway Action Plan
Panelové diskuse č. 2 "Inovace ve vodní dopravě - naplnění potřeb logistiky", kterou moderoval pan poslanec Stanislav Berkovec, se zúčastnili tito diskutující:
- Vojtěch Dabrowski - Odbor drážní a vodní dopravy Ministerstva dopravy ČR - Modernizace flotily
- Zdeněk Dufek - Vysoké učení technické v Brně - Alternative fuel conceptions in the Czech Republic
- Michael Fastenbauer - ViaDonau Rakousko - RIS COMEX
- Johan Boonen - Watertruck+ - Modern fleet for small waterways - project Watertruck+
- Martin Sandler - project LAESSI - innovative solutions - Autonomous sailing
- Paul Goris - prezident Evropského svazu rejdařů (European Barge Union) - innovations in the IWT
Během konference mohli hosté moderátorům a diskutujícím pokládat otázky prostřednictvím elektronické aplikace SLIDO. Zároveň v této aplikaci vytvořili pro zúčastněné anketu s několika otázkami k daným tématům a možnými odpověďmi. Zde jsou výsledky anket:
Co si představujete, že znamená dobrý plavební stav vodní cesty?
Jaké inovace mají význam pro vodní dopravu?
Jaké vidíte největší výzvy do budoucna pro informační technologie v plavbě?
Závěry:
- Potvrzen byl velký zájem ze strany sousedních států o rozvoj přehraniční spolupráce při budování vodních cest - zejména při přípravě a realizaci projektu D-O-L
- V této souvislosti je nutno zintenzivnit komunikaci mezi státy středoevropského regionu v oblasti výměny informací o
- zdrojích financování (projektové žádosti o financování transevropských dopravních sítí z nástroje CEF)
- Říčních informačních službách
- Zavádění evropské legislativy v oblasti technických a kvalifikačních standardů v oblasti vodní dopravy
- Alternativních palivech, programech modernizace flotily a související infrastruktury
- Nových inovačních projektech v oblasti logistiky se zapojením vodní dopravy
- Bylo konstatováno, že výstavba vodocestné infrastruktury vyžaduje komplexní přístup zahrnující samotnou výstavbu, ale také stále širší zohlednění moderních inovačních trendů v oblasti provozu a organizace vodní dopravy, aby infrastruktura naplňovala potřeby svých uživatelů
- Tento proces vyžaduje odpovídající institucionální zajištění, kde vzhledem ke komplexnosti problematiky je potřeba mít k dispozici silného centrálního investora, který je schopen efektivně řídit výstavbu celé státní vodní infrastruktury a je přitom schopen komunikovat s EU a se sousedními státy při dobré znalosti evropských předpisů, standardů a potenciálních nových technických, technologických a organizačních trendů podporovaných EU
- Tento investor má být řízen rezortem dopravy nebo speciálním rezortem vodní dopravy (jako je tomu nově v Polsku). Tento fakt je potvrzen zkušeností takových evropských států, jako je SRN, Francie, Holandsko, Belgie, Rakousko, kde má výstavba dopravní vodní infrastruktury dlouholetou tradici a optimální institucionální profil (ve všech těchto státech je zřízen institut silného centrálního investora podřízeného ministerstvu dopravy)
- Zkušenost z okolních států rovněž potvrzuje, že takovéto institucionální zajištění značně ulehčuje proces schvalování projektových žádostí o financování infrastrukturálních projektů z evropského nástroje CEF, což je hlavní zdroj financování EU pro infrastrukturální projekty v oblasti nákladní vodní dopravy.
- Na konferenci rovněž zazněla i opačná zkušenost od zástupců Slovenska, kde výstavba vodních cest byla do roku 2011 na Ministerstvu životniho prostředí SR a z toho důvodu nebylo možné čerpat v prvém Operačním programu doprava žádné finance na rozvoj vodních cest. V roce 2011 se převedla kompetence k rozvoji a modernizaci vodních cest na Agenturu rozvoje vodní dopravy, která byla založena na Slovensku rezortem dopravy. Od té doby byla Slovenská republika úspěšná v čerpáni financi z CEF a taky má vodní doprava svou prioritní os č. 4 v Operačním programu Integrovaná Infrastruktura na roky 2014-2020
- Zástupci rejdařů potvrdili enormní zájem o zavádění říčních informačních služeb, zejména založených na AIS - systém moderní lodní navigace a komunikace, jakož i další rozšíření jejich funkcionality a informační integrace do celého procesu vodní dopravy včetně komunikace s plavebními komorami, přístavy, speditéry a dalšími důležitými partnery v oblasti využití vodních cest. Rejdaři jsou dle vyjádření zúčastněných zástupců velmi zainteresování na rozvoji těchto informačních systémů, zlepšujících logistické plánování a snižujících administrativní zátěž, i směrem k technologiím autonomní (bezposádkové) plavby, vedoucí k vyšší bezpečnosti i řešení nedostatku pracovních sil.
Na závěr bylo konstatováno, že je potřeba organizovat podobné konference i v budoucnu a že je rovněž zapotřebí akce uspořádat podobného formátu specializované na rekreační, sportovní a osobní lodní dopravu. Této úlohy se Ředitelství vodních cest ČR rádo ujme.
Za případné podněty a dotazy od Vás budeme vděčni.
S úctou
tým Ředitelství vodních cest ČR
