Putování po novinkách českých vodních cest - Přístaviště Davle

Přístaviště Davle slouží pro stání až 10 rekreačních plavidel do délky 20 metrů po dobu maximálně 48 hodin, a to od půlky dubna do konce října. Plavidla se mohou připojit na elektrickou energii nebo doplnit zásobu pitné vody pomocí 3 odběrných sloupků. Přístaviště je tvořeno plovoucím páteřním molem o délce 52 m a šířce 2,5 m. Robustní konstrukce mola s 5 plovoucími výložníky, u kterých jsou plavidla vyvázána, umožňuje, aby přístaviště bezpečně přestálo na svém místě i největší povodně.

Nové rekreační přístaviště pomůže cestovnímu ruchu v městysu Davle. Lodě zde nejsou žádnou novinkou a na Vltavě je celá řada soukromých vývazišť, které ale slouží ke stání plavidel jen jejich majitelů. Turisté na Vltavě, kteří dříve místem jen proplouvali a neměli kde zastavit, mohou nyní pohodlně vyvázat svou loď na veřejném přístavišti a jít poznávat toto jedinečné místo na soutoku dvou velkých řek. S lodí zde také bezpečně přečkají noc, bez obav z kolísání hladiny, s pohodlným přístupem celé rodiny na břeh a napájení veškeré spotřeby elektrické energie lodě nebo doplnění pitné vody díky Přístavní kartě. Stejnou kartou, která funguje i na veřejných přístavištích na Labi, na Vltavě u Českých Budějovic nebo dokonce na Baťově kanále. Kdo ji zatím nemá, může si ji pořídit například na přístavišti v centru Prahy u nábřeží Edvarda Beneše a brzy bude k mání i přímo v Davli.

Když vyrazíte do Davle lodí, hned vedle nového přístaviště vás zaujme ocelový mostu z roku 1905, který se proslavil ústřední rolí rýnského železničního mostu v americkém válečném filmu Most u Remagenu v roce 1968. Přes most je dostupné centrum obce nabízející samoobsluhu, restaurace, kavárnu i ubytování. Zejména vodní turisté by neměli opomenout Muzeum spolku Vltavan, které připomíná historii vorařství na řece Vltavě, což zdůrazňuje také plastika Davelský šífař na levém břehu řeky. Aktivní turisté ocení workoutové hřiště, lezecké stěny, koupání v řece Sázavě nebo rybaření na soutoku Vltavy a Sázavy. Poklidnou plavbu si lze ozvláštnit v Davle marina i o adrenalinové vodní sporty = vodní lyže, wakeboard, nebo vodní skútry.

Hned za přístavištěm se nachází nádraží Posázavského Pacifiku, odkud se můžete vydat vlakem (někdy i parním) na jednu z našich nejoblíbenějších vodáckých řek. Pokud se chcete z přístaviště vydat po okolí na kole, hned na protějším břehu prochází Vltavská cyklistická cesta, na kterou na soutoku navazuje Posázavská cyklotrasa 19. Pěší turisté mohou využít naučnou stezku Střed Čech, která přímo navazuje na přístaviště a od davelského nádraží lze vyrazit na Posázavskou stezku vedoucí romantickým údolím prošpikovaným chatami a trampskými osadami. Davle je křižovatka mnoha turistických cest – například stezka Via Czechia – po které se můžete vydat centrální stezkou nebo Středozemím seznamující s hlavními zajímavostmi tohoto městečka vedoucí až na vyhlídky nad řekou Vltavou.

Střední Vltava

Vltavská vodní cesta nad Prahou je pro lodní turisty velmi populární, protože prochází hlubokým kaňonem, který se postupně zařezává do skalního masivu a tvoří spolu s řekou Vltavou unikátní scenerie. To je patrné již při plavbě z Prahy proti proudu v okolí vodního díla Vrané nad Vltavou, které plavidla překonají mohutnými plavebními komorami se spádem 8 metrů ve stínu skalních stěn vrcholu Cukrák.

Vltava z Davle dále proti proudu míjí nejprve soutok s řekou Sázavou, poté vltavský ostrov s pozůstatky kláštera sv. Jana Křtitele na Ostrově a na levém břehu na skalnatém úbočí na řeku shlíží středověký románský kostel se zvonicí svatého Kiliána. Následuje městys Štěchovice, kde zaujme při pohledu z vodní hladiny především betonový obloukový most z roku 1939. Nad Štěchovicemi ční jako mohutná hradba stejnojmenné vodní dílo dokončené v průběhu 2. světové války. Vodní dílo obložené mohutnými žulovými bloky zaujme především svou extrémně vysokou plavební komorou překonávající výškový rozdíl 20 metrů, která je nejen nejvyšší v Česku, ale řadí se k nejvyšším v Evropě. Po překonání komory se naskytne pohled na hluboké údolí přehradního štěchovického jezera, pod kterým skončily zrádné Svatojánské proudy.